Back
Next

TOPlist
Již od mala jsem milovala veškerá zvířátka a mým snem bylo stát se veterinářkou. Domů
jsem si nosila rozličná zvířátka. Vždy jsme měli kočku na chytání myší, různé andulky, bílé
myšky, křečky. Nejvíce jsem ale toužila po psu a koni. Kůň nepřipadal v úvahu, ale v první
třídě mi maminka dovedla půlroční  štěňátko Astičku, křížence teriéra, kterou jsem měla celé
dětství.
Od studií na veterině mě nakonec odradili, protože v bývalém režimu absolventi veteriny
končili  většinou v zemědělských družstvech jako inseminátoři anebo na jatkách.   Tak jsem
studovala ekonomický obor  na VŠ zemědělské v Suchdole. Na konec jsem se dostala i ke
koním a jezdila jsem počas studii v Tursku, nedaleko Prahy.
Po škole přišla rodina, dítě, ale čas na věnování pejskům jsem si vždycky našla a mým dalším
psem, kterého jsem si pořídila byla fenka baseta Corinka. S tou už jsem začala i trošku chodit
na výstavy, ale z chovu nakonec sešlo. Potom jsme se přestěhovali do paneláku a další na
řadě byl malý bílý bišonek Indík. Už jsem sice začala pokukovat po krásných bílých psech,
americko-kanadských ovčácích, ale do paneláku jsem usoudila, že bude lepší něco malého,
co nelíná.
Přestěhovali jsme se do rodinnného domku, Indík mi časem umřel. Byla to pro mě hrozná
rána, už jsem si říkala, že něco takového nechci zažít, ale přeci jenom - za dva roky se po
zahradě začala probíhat nová krásná bílá psí slečna, bílý švýcarský ovčák Sherry. Zpočátku to
byl přece jenom šok - z klidného staršího minipejska temperamentní věčně vychechtaná bílá
koule. Okamžitě si nás získala svou milou veselou povahou a inteligencí. Vyrostla z ní krásná
fenka. Absolvovali jsme několik výstav, uchovnili ji a nakonec jsme se rozhodli, že to
zkusíme a zřídili si chovatelskou stanici.